Příběh porcelánky G. Benedikt: Tradice českého porcelánu od roku 1882
Když se řekne český porcelán, většině z nás se vybaví Karlovy Vary. Právě tady se už od roku 1882 píše příběh porcelánky G. Benedikt, která přežila požáry, válku i znárodnění. Za každým talířem se tak skrývá víc než jen precizní výroba. Skrývá se za ním kus historie.
První krůčky
Počátky porcelánky Bratří Benediktů se datují do roku 1882, kdy bratři Natan, Filip a Vít Benedikt začali skupovat pozemky ve Dvorech, jižně od silnice Karlovy Vary – Loket. Bratři patřili ke karlovarské skupině bankéřů a měli jasnou vizi: vybudovat moderní porcelánku. Už v roce 1883 se zde začala stavět továrna na porcelán, která se brzy stala významným výrobcem v regionu. Dno výrobků bylo označeno srdíčkem ve znaku a stylizovanými iniciály GB (Gebrüder Benedikt). Symbolem, který zůstal dodnes.
Ztráty, které nezlomily
V roce 1907 vyplatil Vít Benedikt podíly svým dvěma bratrům (každý obdržel po 240 000 rakouských korun) a stal se tak jediným majitelem továrny. Po jeho smrti převzali vedení synové Otto a Leo Benedikt. Když Otto roku 1918 náhle zemřel, porcelánka byla opět v rukou jediného vlastníka, Lea Benedikta.
Bylo to období změn, ale také růstu. Přestože továrna během let několikrát vyhořela, dokázala se vždy znovu postavit na nohy. Po velkém požáru v roce 1920 došlo k modernizaci vybavení, což velkou měrou přispělo k dalšímu rozvoji porcelánky.
Největší továrna ve Dvorech
V roce 1923 už porcelánka disponovala pozemky o rozloze přibližně 6 hektarů („10 jiter“). Zastavěná část tvořila jen asi 12 % plochy, takže byl dostatek prostoru pro další rozšiřování výroby.
Zásadním milníkem se stal rok 1925, kdy došlo k fúzi porcelánky Bratři Benediktové Dvory a Porzelland Fabrik Meierhöfen Vormals Eberhalt (za kterou stál její zástupce a jednatel Berthold Moser). Vznikla nová akciová společnost – Spojené továrny na porcelán – která se stala největší továrnou v obci Dvory.
Válka a znárodnění
Před nástupem fašismu se rodina Benediktů rozhodla prodat své akcie a emigrovat do Spojených států. Během války byla továrna vlastněna německými akcionáři.
Po roce 1945 byla porcelánka znárodněna v rámci Benešových dekretů. Na počátku 50. let byla začleněna jako „závod 05“ do státního podniku Karlovarský porcelán. Stejně jako mnoho dalších tradičních podniků prošla i tato porcelánka obdobím centrálně řízeného hospodářství.
Privatizace a nové zahraniční vlastnictví
Po sametové revoluci přišly další změny. V roce 1992 byla továrna privatizována a prodána švýcarské skupině Porzellanfabrik Langenthal AG, která byla součástí keramického koncernu Laufen AG. Od té doby nesla továrna jméno Hotelový porcelán Karlovy Vary a.s. a orientovala se zejména na profesionální gastronomii a hotelový segment.
Insolvence a návrat ke jménu Benedikt
Rok 2002 přinesl další zlom – porcelánka se dostala do insolvence. Majetek odkoupila společnost Polyflex s.r.o., která následně změnila název na G. Benedikt Karlovy Vary – tedy jméno odkazující na původní zakladatele.
O rok později porcelánka odkoupila z insolvence svého původního vlastníka Porzellanfabrik Langenthal AG a získala také duševní práva její rakouské „sesterské společnosti“ porcelánky Lilien Austria.
Tradice, která pokračuje
Od té doby porcelánka G. Benedikt upevňovala svou pozici mezi lídry na trhu s porcelánem. Všechny tři značky, které se tu vyrábí (G. Benedikt, Lilien Austria a Suisse Langenthal), jsou známé a oblíbené nejen v České republice, ale i v zahraničí.
Příběh porcelánky G. Benedikt je příběhem odhodlání, obnovy a respektu k tradici. Důkazem, že skutečná kvalita nevzniká přes noc, ale buduje se po generace.